Výlet velkých dětí na 21. základnu taktického letectva Čáslav
V úterý jsme s velkými dětmi vyrazili na letiště do Chotusic, podívat se, jaká vojenská letadla mají na základně. Těšili jsme se, jak objevíme nové informace a přivezeme si domů zajímavé zážitky. A podařilo se. Hned na začátku naší exkurze nás na vstupní bráně kontroloval voják v řádně upravené uniformě a děti pochopily, že u vojáků platí pravidla, která všichni musí dodržovat. Naší první zastávkou byla stanice dravců, kde jsme se dozvěděli, že jsou to také „zaměstnanci“ armády, kteří „chodí do práce“. Poznali jsme se s orlicí Gábinkou, prohlédli jsme si výra, puštíka, sokolíky. Každý dravec má své jméno a své poslání. Jeden zahání z letiště srny a zajíce, druhý je specialista na vrány. O sokolících jsme se dozvěděli, že dokáží letět rychle jako letadlo. Jako zajímavost jsme se dozvěděli, že území, kde se rozkládá letiště, je vlastně taková malá přírodní rezervace. Protože je tu čisto, nepráší se tu, stahují se sem různí živočichové a tak tady můžeme pozorovat i žáby, čolky, mloky...celý článek...

Velmi oblíbená akce, která nesmí v našem ročním plánu je karneval. Letos jsme zvolili téma "Masopust". Děti se velice těšily a také si celé dopoledne pěkně užily. Masky a převleky měly krásné, nutno pochválit rodiče za jejich spolupráci :) No a co jsme celé dopoledne prováděli? Naučili jsme se písničku: "Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu, dříve než se rozejdem, ještě sobě připijem, pospolu..."  Soutěžili jsme, zpívali, tancovali...Děti se dozvěděly, co je Masopust, proč se drží a jaké zvyky k němu patří. Tak například – věděli jste, že: Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších. / foto

Přestože se letošní zima podobá spíše podzimu nebo jaru, děti si vycházky užívají. Velice rády si hrají v lesíku. Oblíbených míst ke hraní s přírodninami máme v okolí školky hned několik, ale největší oblibě se těší kopec zvaný "Bubínek". Tady je krásný výhled na hory - vidíme odtud Sněžku i Černou horu, na vlak, na Jestřebí hory, na Velbabu, na Kvíčalu i na protější suchovršické kopce zvané "Klůček" a "Kočárek". V lesíku si děti budují skrýše a domečky, navíc tu jsou "šikovné" stromy, po kterých se dá lézt a na přilehlých loukách se dá hrát spousta her. Jen místo toho, abychom se z vycházek vraceli obalení sněhem jako sněhuláci, občas se vracíme obalení blátem, ale co se dá dělat. "Větru poručit neumíme". / foto