VÝLET NA LETIŠTĚ

Orel Gábina
Výlet velkých dětí na 21. základnu taktického letectva Čáslav
V úterý jsme s velkými dětmi vyrazili na letiště do Chotusic, podívat se, jaká vojenská letadla mají na základně. Těšili jsme se, jak objevíme nové informace a přivezeme si domů zajímavé zážitky. A podařilo se. Hned na začátku naší exkurze nás na vstupní bráně kontroloval voják v řádně upravené uniformě a děti pochopily, že u vojáků platí pravidla, která všichni musí dodržovat. Naší první zastávkou byla stanice dravců, kde jsme se dozvěděli, že jsou to také „zaměstnanci“ armády, kteří „chodí do práce“. Poznali jsme se s orlicí Gábinkou, prohlédli jsme si výra, puštíka, sokolíky. Každý dravec má své jméno a své poslání. Jeden zahání z letiště srny a zajíce, druhý je specialista na vrány. O sokolících jsme se dozvěděli, že dokáží letět rychle jako letadlo. Jako zajímavost jsme se dozvěděli, že území, kde se rozkládá letiště, je vlastně taková malá přírodní rezervace. Protože je tu čisto, nepráší se tu, stahují se sem různí živočichové a tak tady můžeme pozorovat i žáby, čolky, mloky...
Od dravců jsme se přesunuli na nástupiště, které je ohraničeno modely všech letadel, která na místním letišti létaly. Děti si je prohlédly ze všech stran. Dále jsme se přesouvali na samotné letiště a viděli jsme, kde se připravují letadla k letu – na stojánce. Každé letadlo připravují technici a pilota přivezou autem, až když je stroj nachystán k letu. Stejné je to po přistání – pilot vystoupí a odjede a o letadlo se starají technici. Dokonce mají na letadla myčku, protože každé letadlo se po letu „myje“. Bylo nám vysvětleno, že na letišti mají úly. Nikoli včelí, ale ÚL je na vojenském letišti zkratka pro úkryt letadel. Nahlédli jsme do dílen, kde se letadla kontrolují, aby se předcházelo poruchám. Nakoukli jsme do kabiny pilota a dozvěděli se, že když se pilot potřebuje katapultovat, vystřelí se i se sedačkou, na které je připevněn záchranný balíček pro přežití. Takže při katapultování má pilot padák, člun, jídlo, pití i léky. V samotném závěru jsme navštívili hasiče, kteří mají o malinko jiné vybavení než hasiči tady u nás.
Z letiště jsme popojeli pár metrů k místní mateřské škole, kde dnes pracuje naše bývalá paní učitelka Věrka a v teplíčku jsme se obědovali, odpočinuli jsme si při hrách, seznámili jsme se s místními dětmi a okoukli jim jejich hračky. Ve dvě hodiny jsme museli ale výlet ukončit a nasednout do autobusu a vydat se na dvouhodinovou cestu zpátky do Suchovršic. Výlet byl fajn, hodně jsme viděli i poznali, děti byly hodné a tak třeba zase někdy objevíme další zajímavé místo a vyrazíme znovu za poznáním. / foto